Fluorid strontnatý
fluorid strontnatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Fluorid strontnatý |
Anglický název | Strontium fluoride |
Německý název | Strontiumfluorid |
Sumární vzorec | SrF2 |
Vzhled | bezbarvá pevná látka bez zápachu [1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7783-48-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 232-000-3 |
PubChem | 82210 |
SMILES | [Sr+2].[F-].[F-] |
InChI | InChI=1S/2FH.Sr/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: FVRNDBHWWSPNOM-UHFFFAOYSA-L |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 125,62 g/mol |
Teplota tání | 1,473 °C (2,683 °F; 1,746 K) |
Teplota varu | 2,460 °C (4,460 °F; 2,730 K) |
Hustota | 4,24 g/cm3 |
Index lomu | 1,4380 |
Rozpustnost ve vodě | špatně rozpustný (0,117 g/l při 18 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | kubická |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1217 kJ/mol |
Bezpečnost | |
H-věty | H315, H319, H332, H335 |
P-věty | P261, P264, P264+265, P271, P280, P302+352, P304+340, P305+351+338, P317, P319, P321, P332+317, P337+317, P362+364, P403+233, P405, P501[2] |
Teplota vzplanutí | nehořlavé |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fluorid strontnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem SrF2. Je to křehká bílá krystalická látka, která se vzácně v přírodě vyskytuje jako minerál.[3]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid strontnatý lze připravit rozpuštěním uhličitanu strontnatého v přebytku 40% kyseliny fluorovodíkové:[4]
SrCO3 + 2HF → SrF2 + H2O + CO2
Fluorid strontnatý lze také připravit reakcí chloridu strontnatého s fluorem:
SrCl2 + F2 → SrF2 + Cl2
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Pevný fluorid strontnatý má strukturu stejnou jako fluorit. V plynné fázi je molekula lomená s úhlem F-Sr-F přibližně 120°.[5] Jedná se o výjimku z teorie VSEPR, která předpokládá lineární strukturu.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid strontnatý je téměř nerozpustný ve vodě. Dráždí oči a kůži a je škodlivý při vdechnutí nebo požití. Podobně jako fluorid vápenatý a fluorid barnatý vykazuje fluorid strontnatý při zvýšených teplotách superiontovou vodivost.[6] Fluorid strontnatý je propustný pro elektromagnetické záření v rozsahu vlnových délek od ultrafialového záření (150 nm) po infračervené záření (11 µm). Jeho optické vlastnosti jsou na střední úrovni ve srovnání s fluoridem vápenatým a fluoridem barnatým.[7]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Fluorid strontnatý se používá například jako optický povlak na čočkách a také jako krystal termoluminiscenčního dozimetru.
Dále se využívá jako nosič radionuklidu stroncia-90 v radioizotopových termoelektrických generátorech.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strontium fluoride na anglické Wikipedii a Strontiumfluorid na německé Wikipedii.
- ↑ GESTIS-Stoffdatenbank. gestis.dguv.de [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PUBCHEM. Strontium fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Strontiofluorite [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.
- ↑ GEORG, Brauer; KWASNIK, W. Handbook of Preparative Inorganic Chemistry. 2. vyd. New York: ACADEMIC PRESS, 1963. 1858 s. Dostupné online. Kapitola Strontium Fluoride, s. 234.
- ↑ GREENWOOD, N. N.; EARNSHAW, A. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 978-0-08-037941-8. (anglicky)
- ↑ Newmet Koch - Strontium. web.archive.org [online]. 2005-12-14 [cit. 2023-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-12-14.
- ↑ Strontium Fluoride (SrF2) Optical Material. www.crystran.co.uk [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupné online.